Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připomíná utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce jsou také obdobím lidových tradic, které souvisejí s příchodem jara, probuzením přírody a oslavou života. Velikonoční zvyky se liší podle regionů, náboženství a osobních preferencí, ale některé z nich jsou společné pro většinu Čechů a Slováků. Jaké jsou tyto zvyky a jaký je jejich původ a význam?
Velikonoce jsou pohyblivý svátek, který se slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku. Datum Velikonoc se tedy každý rok mění a může připadat na březen nebo duben. Velikonoční oslavy začínají už v týdnu předcházejícím neděli Zmrtvýchvstání, který se nazývá pašijový nebo svatý týden. V tomto týdnu se připomínají poslední dny Ježíšova života, jeho poslední večeře s učedníky, jeho zrada, ukřižování a pohřbení. Každý den pašijového týdne má svůj název, barvu a symboliku.
Zelený čtvrtek je den, kdy Ježíš sloužil poslední večeři a založil svátost eucharistie. Tento den se také nazývá Zelený, protože se má jíst zelená strava, jako je špenát, kopřiva nebo pažitka. Zelená barva symbolizuje naději, život a očistu. Na Zelený čtvrtek se také zvoní kostelními zvony naposledy před Velikonocemi, protože podle pověsti odletí do Říma a vrátí se až na Bílou sobotu.
Velký pátek je den, kdy Ježíš byl ukřižován a zemřel na kříži. Tento den je dnem smutku, zármutku a přísného půstu. Na Velký pátek se nepracuje, nepeče se, nepráší se, nezpívá se a neveselí se. Na Velký pátek se také pečou jidáše, což jsou pečiva z kynutého těsta ve tvaru provazu, kterým se oběsil zrádný učedník Jidáš. Jidáše se jedí na Bílou sobotu ráno.
Bílá sobota je den, kdy Ježíš ležel v hrobě a jeho učedníci ho oplakávali. Tento den je dnem ticha, klidu a očekávání. Na Bílou sobotu se chodí do kostela na velikonoční vigilii, kde se světí oheň, svíce a voda. Na Bílou sobotu se také chodí do kostela nebo na faru světit velikonoční pokrmy, jako jsou vajíčka, šunka, chléb, máslo, sýr, křen nebo med. Tyto pokrmy se pak jedí na Velikonoční neděli k snídani.
Velikonoční neděle je den, kdy Ježíš vstal z mrtvých a zjevil se svým učedníkům. Tento den je dnem radosti, slávy a vítězství. Na Velikonoční neděli se chodí do kostela na mši, kde se zpívá slavnostní velikonoční chorál. Na Velikonoční neděli se také rozdávají a jedí velikonoční vajíčka, která symbolizují nový život a plodnost. Velikonoční vajíčka se barví různými barvami a zdobí se různými vzory. Nejčastěji se používají přírodní barviva, jako je cibule, řepa, šafrán, kopřiva nebo kurkuma.
Velikonoční pondělí je den, kdy Ježíš zjevil svou zmrtvýchvstalou podobu apoštolu Tomášovi, který mu nevěřil. Tento den je dnem veselí, zábavy a koledování. Na Velikonoční pondělí se chodí po domech a navštěvují se příbuzní, přátelé a známí. Chlapci a muži šlehají dívky a ženy upletenou pomlázkou z vrbových proutků, která má zajistit zdraví a krásu. Dívky a ženy pak odměňují chlapce a muže vajíčkem, sladkostí, penězi nebo polibkem. V některých krajích se také praktikuje polévání vodou, která má stejný účinek jako pomlázka.
Velikonoce jsou tedy svátky plné symbolů, tradic a zvyků, které mají kořeny v křesťanské víře i v lidové kultuře. Velikonoce jsou také svátky, které nás spojují s naší historií, identitou a komunitou. Velikonoce jsou také svátky, které nás učí oceňovat život, lásku a naději.
